30.09.2022

Patnáct minut slávy




Turnajový kolotoč pokračoval i další zářijový víkend, který byl tentokráte volební. Parafrází slov některých veřejných činitelů se tak dalo říct, že jsme se jali absolvovat referendum o naší výkonnosti. A nebylo tomu jinde, než na horké půdě brněnského Dragonu, v cacovické kleci, která ovšem různými vlivy přestala býti v posledních letech nebezpečná nejen pro klaustrofobiky. Nedá se nic dělat, Zelený Raoul končí.
 
První víkendovou novinkou byly tři omluvenky před startem turnaje, což se většinou nesejde za celou sezónu dohromady. Trochu zvláštní na tom je, že všechny tři přišly dost brzo ráno a od nováčků. Ovšem má to i své pozitivum, tedy že naši noví členové mají asi rádi zakladatele československého rugby Ondřeje Sekoru, který již v Kronice města Kocourkova detailně popsal předpověď počasí ve smyslu... ráno vykouknu ven a když je hadr na holi zplihlý, asi prší... Ono to tak brzo ráno totiž vypadalo. My jsme sice staromilci, nakonec někteří fanoušci domácích jsou například přesvědčení, že splachovací záchod je na RCB maximálně pět let, ale netřeba se bát moderní techniky, takový teletext má zprávy o počasí vcelku aktuální:-) Nakonec bylo klasické babí léto.
 
Bez tří plejerů se nám zcvrknul počet hráčů na 14, tudíž jsme se jali vyjednávat o změně ze tří mužstev na dvě. Bohužel turnaj byl již rozlosován a k našemu údivu do dvou skupin po čtyřech mužstvech. Takže každý tým čekaly celé tři utkání v délce pěti minut...  Když potomek rodičů ze slovenských Medzilaborců, jistý Andrej Varhola, ve světě spíše známý jako Andy Warhol kdysi řekl, že každý si časem užije svých patnáct minut slávy, evidentně zahrnul i mládežníky RCB! Děkujeme! My k tomu dodáváme praktický dodatek, že co je zkažené, už se nedá zkazit. Mimochodem takoví kluci z Havířova, jedoucí až z... Havířova... museli být touto porcí utkání jistě naprosto nadšení! I naši boys si dali po turnaji druhé kolo v "cochcáč" utkání, protože toho prostě bylo málo! Málo nebylo masa na jídelním menu v rozšířené kantýně, za což domácí chválíme! Stará indiánská pravda a brněnská Necyklopedie, vzniknuvší kdysi v nedaleké, covidem zlikvidované putyce U Pavouka říká, že... vegetarián znamená špatný lovec a takový by si na obědě v Cacovicích opravdu nepošmáknul! 
 
Co dodat k samotnému turnaji..? Tea s Míšou jsme rovnou odveleli do U10, aby to nebyl takový rozdíl. Chudák Toník s několika čer(t)stvě srostlými štichy z Havířova se bez kluků cítil asi jako Žižka bez palcátu a vozové hradby (ovšem oči mu zůstaly obě!), ale bojoval srdnatě, k čemuž mu dopomáhal Bůh a taky výborně hrající Eda s Ríšou, Hynkem a Tobim v oranžových dresech. V černém se nepředstavily vdovy, ale další plejáda našich staronových plejerů, včetně nováčka Šimona, který se nebál a bojoval do posledního dechu. V bílém brnění pak soupeře válcoval mix zkušeností a dravého entuziasmu, který mají asi jen děti a díky jim i rodičům za to! Chválíme Jaromíra s Matoušem za nebojácné průniky obranou soupeřů.
 
O půl dvanácté bylo hotovo, proběhlo střídmé vyhlášení, rozebrali jsme kořist, vyfotili se a hurá domů. 
V sobotu nás čeká první podzimní měření sil i s pražskou konkurencí, na turnaji ORF (Olomouc Rugby Festival), kam vezmeme jedno mužstvo a teprve tady se, bez rouhání, ukáže, jakou máme sílu a výkonnost. Věříme, že se neztratíme!
 
Přijeďte nás podpořit v hojném počtu a držte nám palce!
 
Rugby zdar!