V sobotu brzy ráno nabrali mládežníci RCB severní směr. Ilumináti z řad některých rodičů pozdrželi odjezd, aby se jelo až v sedm! Patro stále není k dispozici, tak jsme museli vzít zavděk obyčejným busem, nicméně ten náš měl aspoň neprošlé STK a nerozpadal se za jízdy, což se nedalo říct o vozovém parku našich soupeřů.

 

Cesta sice i tak ubíhala svižně, nicméně se nad naší výpravou vznášel stín, ba až Damoklův meč, dalo by se říct. O co šlo? Na turnaji o týden dříve jsme si "dovolili" vyhlásit výsledky, což se nezamlouvá Unii. Hanba! Náš milovaný Prezident, jakožto jedno z Husákových dětí, možná stejně jako Gusta skončí v base! Doufejme, že nám ho zavřou někam blízko, třeba do káznice na Cejlu, aby to neměl daleko k sekání hřiště a jiným činnostem, kterým se praktik v našem zahrádkářském spolku musí věnovat, nebo se Unie začne věnovat nějakému skutečnému problému českého ragby a že jich je. Protože zatím do čeho se pustí, tak to končí jak v legendárním slovenském popěvku, viz zde.

 

Do Havířova jsme dorazili včas a byli jsme zvědaví, jak se letos poprali se svým největším nepřítelem. Tím jsou pro domácí bagry Bobcat, které jim každým rokem rozjezdí hřiště v rámci místních slavností města. Holt jiný kraj, jiný mrav. Nicméně jedno mají v Havířově stejné jako v Brně - kompletně vybetonované náměstí. Chybí jim jen...slepá patrona. Pozůstatky slavností v podobě složených labutí byly přítomny a z loňska neznalé děti na tento fakt koukali jak talibánci, když našli na české ambasádě sklad plný Becherovky. Na šaukle na hřišti prostě nejsme zvyklí.

 

Jinak bylo vše v obvyklé normě a havířovské formě. Takže děti po převlečení a vstřebání úvodního kulturního šoku s úlevou zjistili, že je čekají obvyklí moravští soupeři, tedy vyjma Vyškova, který tentokráte chyběl. Postavili jsme dvě mužstva Orange a Black a jali se bojovat. 

 

Rozvojový tým Black bojoval ze všech sil a nakonec urval pěkné 5. místo. Zkušenější tým Orange, doplněný o dvě posily ze Zlína, který nesestavil samostatné mužstvo, projelo turnajem jak nůž máslem a po bitvě s akademiky si zaslouženě vybojovalo první místo. A pozor. Za to první místo dokonce dostaly děti pohár, což je teda neslýchané a jsme zvědaví, jestli bude "Vyšetřování ztráty třídní knihy" rozšířeno i na havířovské!

 

Děkujeme rodičům za hojnou podporu, jet dobrovolně do Havířova, je opravdu chvályhodné a hodné opravdových srdcařů! Tuto sobotu pokračuje naše severská mise cestou do Ostravy, držte nám palce, ať si pěkně zahrajeme a soupeři si musí pořád držet klobouky!

 

Rugby zdar!

 

P.S. Autor článku na turnaji osobně nebyl, takže veškerý děj reportáže je možná zcela fiktivní a nic z toho se nestalo:-)