22.06.2026
Naše ragbyové princezny opět zazářily na turnaji Strong Girls
Naše ragbyové princezny se stejně jako minulý rok vydaly na dívčí turnaj v Čechách pořádaný týmem Strong Girls. Tentokrát nás nečekalo hřiště v Kamenici, ale v nedalekých Strančicích.
Musím říct, že od nultého ročníku se organizace turnaje posunula mílovými kroky mezi nejlepší turnaje u nás. Pro hráčky byl připraven bohatý doprovodný program, ale také kádě s vodou a bazénky, protože teploměr už v 9 hodin ráno ukazoval 28 °C a během dne se vyšplhal až na 36 °C.
Na turnaj jsme vyrazili se dvěma týmy – kategoriemi U8 a U10 – a také s jednou hráčkou kategorie U12, která nastoupila za tým RAB. Holky měly parádní náladu a některé se na turnaj ptaly už půl roku dopředu.
Zahájení bylo opět velkolepé. Každý tým byl představen zvlášť a následně proběhl tunelem vytvořeným organizátory a diváky. Holky si tak mohly užít pocit výjimečnosti, který na běžných regionálních turnajích nebývá obvyklý. Celá atmosféra hodně připomínala turnaje mužského a ženského sedmičkového ragby. Ne nadarmo pořadatel akci označuje za neoficiální mistrovství České republiky dívek a já s tím musím souhlasit.
Kategorie U8
Soupiska osmiček byla oslabena o dvě hráčky, které nastoupily za tým U10. Všechny hráčky U8 musím pochválit. Statečně bojovaly, předváděly krásné akce a i když to často na vítězství nestačilo, viděl jsem u některých holek zápal, který jsem neviděl celou sezonu. Za celý rok udělaly opravdu velký pokrok.
Nejvíce byla vidět kapitánka Ella, která se svými kudrnatými oranžovými vlasy připomínala hořící kometu a soupeřkám ukazovala, jak je rychlá i silná. Jako její největší parťačka se ukázala Zuzka, která jako jedna z nejmladších hráček týmu demonstrovala, jak je znát pravidelná docházka na tréninky. Parádní práce a obrovský pokrok.
Holky si odvezly nové zkušenosti i spoustu pozitivních zážitků. Jsem rád, že se osmičky mohly tohoto turnaje zúčastnit.
Kategorie U10
U desítek to byla jiná písnička. Věděl jsem, že chtějí celý turnaj vyhrát a obhájit zlato z nultého ročníku. Byly natěšené a nemohly se dočkat svého prvního zápasu.
Jako kapitánku si samy zvolily Miu a k samostatnosti musím celkově říct, že holky jsou v mnoha ohledech napřed než jejich chlapečtí vrstevníci. Prakticky jsem se o nikoho nemusel starat.
V základní skupině jsme narazili na týmy Tatra/Říčany a Kralupy/Slavia/Olomouc. Naše dívky předváděly dominantní výkony postavené na rychlosti všech hráček a tvrdosti ve skládkách. Se skóre 21:2 postoupily do semifinále, kde nás čekalo odpolední derby s RABem.
Holky věděly, že vítězství znamená jistou medaili, a tak nenechaly nic náhodě. Po výhře 11:0 postoupily do finále, kde se utkaly s domácím týmem Strong Girls. Musím uznat, že to byl nejtěžší zápas celého turnaje a domácí tým udělal od minulého roku obrovský herní pokrok. Rozdílovým faktorem však byly zkušenosti našich děvčat. Nepouštěly soupeřky zadarmo do pětkoviště a i přes velkou snahu Strong Girls dovolily soupeřkám položit pouze jednu pětku.
Výsledek 6:1 ukázal, jak šikovná děvčata v týmu máme. Pokud někdo pochyboval o tom, že s našimi hráčkami pracujeme správně, pak tento turnaj byl jasnou odpovědí. David, Martin a celý realizační tým odvedli obrovský kus práce. V porovnání s minulým rokem se holky herně výrazně posunuly a já už jen sklidil ovoce jejich práce.
Cíl turnaje byl jasný – užít si ho a vyhrát. A ten jsme splnili na maximum.
Ukázalo se mi také, jak důležitá je role kapitána, který je na hřišti slyšet, povzbuzuje ostatní a dokáže tým strhnout. Mia odvedla skvělou práci.
Holky předvedly své nejlepší výkony za celou sezónu. Bára a Gabča jako mladší hráčky U10 se vůbec neztratily a herně se plně vyrovnaly starším spoluhráčkám, jako jsou Anet a Ninja. Nechci opomenout ani Sofí, která pochopila, že dokud ji nikdo nesloží na zem, může běžet naplno dál.
Strhnout se nechaly i hráčky U8 Zita a Meggie. Obě předvedly několik krásných akcí a na první pohled by člověk neřekl, že jsou věkově o tolik mladší. Zita je oproti většině soupeřek mladší o dva roky a Meggie dokonce o tři.
Velmi hezká a až dojemná byla situace, kdy se starší holky domluvily, že Meggie připraví příležitost ke skórování. To se nakonec povedlo a Meggie položila svou pětku. Za doprovodu skandování „Meggie je hvězda, Meggie je naše hvězda, Meggie je nejlepší“ zažila okamžik, na který bude dlouho vzpomínat a který jí může dodat motivaci na její cestě ragbistky.
Holky, děkuji, že jsem s vámi mohl na turnaj vyrazit. Bylo to opravdu krásné zakončení sezóny.
Mara
























