19.09.2023
Na Přeboru Brna konaném v Ostravě zvítězil RCB
Druhou zářijovou sobotu jsme na druhý pokus vyjeli na první turnaj moravské podzimní série. První pokus měl být o týden dříve, ale jaksi nebyl zájem ostatních klubů vyslat do Olomouce své mládežníky. V sobotu nás hned čekal jeden z delších výletů, do Ostravy. Což v praxi pro rodiče znamenalo o den delší svačinovou šikanu, nežli zažívají v pracovních dnech. A také brzké vstávání. Holt malé děti pijí mlíko, větší krev.
Po loňské zlaté sezóně odešla většina dětí do kategorie U10, přesto se nás sešlo čtrnáct, což je ideální počet na dva týmy a my byli hodně zvědaví, jak si prvně na ostrém turnaji poradí dost omlazený tým s řadou nováčků. Ještě před odjezdem se svítáním v zádech jsme si pro jistotu ujasnili pravidla chování na palubě vozu, neboť repetitio est mater studiorum.
Cesta s Huntem za volantem ubíhala svižně, před devátou jsme se vylodili v moravské části Ostravy, do známých kulis, které netřeba dále popisovat a sypat tím další sůl do ran domácím. Na místě jsme zjistili, že kromě našich dvou týmů se účastní už jen brněnská Akademie a Havířov. Vskutku skvělá účast! V Olomouci prý slavili a na Dragonu také. Otázkou je, co je ke slavení... Odpovědí ovšem byla neúčast zmíněných, takže na bláhový sen Unie o rozdělení do výkonnostních kategorií Basic a Major jsme mohli hned zapomenout a zahráli si tak všichni se všema dvoukolově.
V Ostravě bylo v sobotu pekelný vedro, takže parafrází slov klasiků by se dalo říct, že časem se: "po ostravským pažitu se těla vláčí, výheň jako na pekáči". To nám ale nezabránilo v rozehrání krásných partií se soupeři. Tým Orange prošel turnajem jako nůž másem, inkasovali jsme pouze třikrát a navíc si první body v kariéře položili hned tři děti! Jmenovitě to byla Bára, Herbert a Vojta, který pro jistotu položil třikrát, aby se hrdí rodiče nemuseli zbytečně rozmýšlet, jak velké má být Lego (velký!), což je standartní odměna za takto významný milník ve sportovním životě dítek sotva školou povinných.
Tým Black se zakousnul do soupeře s velkou vervou a výsledkem byla plejáda krásných akcí, nesmlouvavých skládek, položených bodů a dvou vybojovaných vítězství proti Havířovu.
Po skončení turnaje proběhlo tradiční nevyhlášení, u kterého se tradičně stihli pohádat domácí funkcionáři a následně začaly dvě hodiny volna, než dohrají turnaj i lépe obsazené kategorie. Je škoda, že v sezóně, která trvá s bídou dva měsíce, půlka mužstev nedorazí, s takovou to moravské ragby nikam neposuneme. Ale jak by řekl další klasik, to sice pláčeme hezky, ale na špatným hrobě.
My budeme bojovat dále v plné polní a mnohdy i větrným mlýnům navzdory!
Ragby zdar!
