25.05.2022
Osvobodili jsme Prahu!
Netradičně v neděli jsme vyrazili vstříc osudu do Prahy, místo do Ostravy, abychom oživili náš turnajový kolotoč a změřili síly se silnou pražskou konkurencí. Vzhledem k tomu, že v době deadlinu potvrzení bylo přihlášeno devět dětí, na turnaj jsme nahlásili dva týmy. Že nás nakonec jelo šestnáct je věc druhá, holt někteří rodiče žijí v jiném časovém pásmu a asi se jim nechtělo vstávat od mojita někde na Bahamách a odpovídat zbídačelému trenérovi jejich ratolestí, které jsou pravděpodobně toho času v péči chůvy. Doufáme tedy alespoň v štědré sponzorské dary!.
Mimochodem my co dáváme přednost tradičnímu Božkovu víme, že v Karibiku mají kliku, že kotvíme na rybníku! Termín výjezdu byl opět poněkud drastický, ale na stranu druhou jely jen osmičky a desítky, takže každý plejer dostal výsadu dvojsicu, nebo v horším případě, dozoru z rodiny:-)
Vydat se v květnu do Prahy je věc ošemetná, zvláště v nynější pohnuté době, kdy člověk neví, jestli věta "Zprava dobrý, zleva tanky", nebude zase aktuální. Naštěstí ovšem máme v EU normu EURO 6, kterou ten ruskej šrot nesplňuje, takže jsme vlastně určitě v bezpečí. Uf! Kromě růžového tanku a piva z tanku tak o víkendu osvobozoval Prahu ještě náš bus ze Staroviček, plný natěšených mládežníků, respektive nájezdníků z Bystrce!
Na Tatru jsme dojeli včas a hned jsme koukali co okoukáme k pořádání našich turnajů. Nakonec v Čechách jsou s rugby mnohem dál, tak jsme byli zvědaví. K našemu překvapení na turnaji vše fungovalo jako samoobsluha. Kde se máme převléct? Kdekoliv. Kde je rozpis utkání? Na tabuli si ho vyfoť. Máme o čem přemýšlet!
Vzhledem k víkendové personální krizi se ujali kormidla týmu dva neobvyklí lodivodové. Black si vzal svědomitě na povel Petr Knecht a oranžový ansámbl schvátil sám Václav Vorel, jehož v Praze poznávali někteří místní díky jeho letité a neúnavné práci a vystupování pro naše rugby a ostatní méně znalí si jej pletli s nejmenovaným hercem z filmu Dva nosáči tankují super.
Turnaj byl rozlosován do tří výkonnostních úrovní, kde v každé byly týmy rozděleny do dvou skupin. Vzhledem k počtu účastníků hrála celá kategorie U8 na několika hřištích v rámci jedné plochy. Desítky hrály na Spartě, dvanáctky v Přelouči. To je samozřejmě luxus způsobený větší hráčskou základnou v Čechách. Jen tak dál!
Oranžoví na úvod smetli Pragovku, ale hned v druhém utkání jsme narazili na Tatrovku, kterou jsme na dubnovém PYRFu přemohli po boji o bod. Tentokráte byli úspěšnější domácí, kteří nám vrátili prohru se stejným skóre 3:4. Následovaly Říčany, další těžký soupeř, ten nás prověřil pro změnu na Brno Rugby Cupu a tentokráte prohra s divokým skóre 6:7. Následně jsme porazili Iuridicu a Kralupy a ve skupině (play off se nehrálo) skončili na krásném třetím místě.
V druhé výkonnostní skupině tým Black postupně zdolal Olymp, Iuridicu, béčko Sparty, Tatru i Olymp, nestačili jsme jen na tým Úžic. Většina utkání byla dost bohatá na položené body a nakonec i na emoce. V půlce zápasu proti Petrovicím, za stavu 3:0 pro nás, soupeř prostě odešel ze hřiště. Tedy samozřejmě na pokyn svého trenéra. Skvělý příklad pro děti! Občas se na rozhodčí také zlobím a jsem schopen s nimi leccos i diskutovat, ale tohle mi přijde poněkud za hranou. Ale kucí z Petrovic to holt viděli jinak. Snad je domácí řádně odprosili!
Mimochodem i my jsme se setkali na turnaji s nesouladem výkladu pravidel. Míša, kterému bylo jako prorážení pískán i hluboký nádech, by mohl povídat. O nejasném výkladu pravidel v boji o míč nemluvě. V létě 2020 proběhla v pravidlech změna a bohužel ani doba covidová moc nepomohla tomu, že se vše ještě neustálilo a každý píská trochu jinak. Chápeme snahu o vývoj dětí směrem k budování individuálních dovedností, na straně druhé z toho nedělejme pomalu nekontaktní sport. Rugby je mimo jiné boj a ať to tak i zůstane!
Jako pravděpodobná dohra této situace pak hned v pondělí došel mail z naší unie s podrobným výkladem pravidel a apelem na zdravý nadhled...
Každopádně tým Black obsadil ve své skupině krásné druhé místo okořeněné prvními dvěma pětkami nejmladšího z rodu Mazanců Tobiho. Gratulujeme a jako obvykle připomínáme taxu za tento životní počin, tedy stavebnici LEGO. Nejvíce si po konci turnaje určitě oddechl Petr, který brzy zjistil, že trénuje spíše vosí hnízdo. Očití svědci tvrdí, že to bylo pořád samé: "Hynku, Hynku!" (Vilém s Jarmilou nikde) :-)
Díky všem hráčům za srdnatý boj a vzornou reprezentaci RCB! Velké díky Petrovi s Václavem, za vyřešení poněkud svízelné víkendové situace. Díky rodičům za podporu a povzbuzování! Velké díky domácí Tatře Smíchov, že nás vzali mezi sebe a my tak mohli nasát atmosféru a získat inspiraci pro další rozvoj mládežnické základny!
Tento víkend turnaj v Havířově vynecháváme, protože starší kategorie jedou šířit slávu RCB do Itálie a pak už nás čeká zkouška nejtěžší, Mistrovství republiky, sluníčkově letos nazvané jako Celostátní turnaj mladších přípravek. Držte nás palce!
Díky že jste s námi!
Rugby zdar!
