První listopadovou sobotu jsme odehráli poslední podzimní mistrovský turnaj, tentokráte ve vyhlášené cacovické kleci na Dragonu. Dle počasí to vypadalo, že pojedeme lodí, nejlépe parníkem Družba. Ale nechtěli jsme se dostat do dalších řečí, když už jako Galaktikos jezdíme "tím patrákem".

 

Na turnaj jsme tedy povětšinou cestovali mastnou tyčí, abychom vyvrátili letitý mýtus, že tramvají jezdí jen proletariát. Pravda, někteří z nás použili vozy, a tak byla, na nově zbudovaném parkovišti před hřištěm, vidět plejáda značek od švédské elity, až po příštipkáře z Nošovic.

 

Vzhledem k počtu třinácti dětí jsme postavili dvě mužstva. Za soupeře nám tentokráte byli jen domácí a Zlín. Tedy už žádná společenství týmů proti nám. Není divu, soupeři pochopili, že letos na nás žádná kouzla neplatí, zvláště když šedivějící Gandalf je součástí realizačního týmu našich nejmenších. Škoda takto malé účasti, zamrzí třeba absence vyškovských, kteří jeli na finále extraligy, které vejde do dějin českého rugby, jako finále, které svět neviděl. Bohužel na svazu vládne demokracie a ctí se psané řády, což ne vždy vede hladce ke kýženému výsledku a my si tak stále připomínáme, a s povděkem kvitujeme, osvícený absolutismus našeho Prezidenta.

 

Hned v prvním utkání proti Zlínu dostali šanci naši mladší hráči ukázat co v nich je a tuto šanci bezezbytku využili. Stejně tak učinili i ve druhé kole s tímto soupeřem. Srdnatě jsme bojovali také s domácími a všichni hráči i hráčky odevzdali maximum. Bratrovražednému souboji našich týmů jsme se, i vzhledem ke stavu hrací plochy po odehraných utkáních, vyhnuli.

 

Nicméně rozbahněné kulisy turnaje byly mezitím připraveny na zlatý hřeb, který obstarali naši starší bojovníci, tentokráte pod hlavičkou RCB Orange. Kromě tohoto hřebu je třeba ocenit i našeho Hřébu, který se zhostil role arbitra turnaje. Nutno podotknout, že na jedničku, navíc s klidem sobě nevlastním. Orange po ospalejšímu začátku proti domácím rozehráli koncert v soupeřových brankovištích. Pětky utěšeně přibývaly a Hřéba pískal do píšťalky častěji, než výpravčí na nedalekém maloměřickém nádraží.

 

Po skvělých výkonech obou týmů tak nad Cacovicemi, v kategorii U8, opět zavlál oranžovo-černý prapor. Všechny děti si zahrály do sytosti a vypadaly, že je to hlavně bavilo! Což je základ, na kterém chceme i nadále stavět.

 

Příští týden jedeme šířit slávu RCB do spřátelené Vídně, na umělku v sousedství slavného Ernst Happel Stadion. A dokud shůry nepadne příliš vody a nezazní naše "krleš", trénujeme venku v obvyklých časech.

 

Rugby zdar!

 

RCB Black - Zlín	4:2, 7:0
RCB Black - Dragon	1:6, 1:4
RCB Orange - Dragon	5:0, 8:0
RCB Orange - Zlín	9:0, 10:0