Poprvé v Babicích a hned na bedně!

Jak už to tak v životě bývá, tak po hodech přijde půst. Namlsaní atmosférou PYRFu jsme se těšili na další turnaj, ale naši ragbyoví souputníci od Svitavy turnaj žáků, který měli pořádat 30.10., zrušili, protože prý podzimní prázdniny. Ty sice byly v kalendáři už od začátku roku, kdy se jednotliví pořadatelé o své termíny hlásili, ale přesto asi někoho jejich existence překvapila. Takže konec podzimní sezóny? Už to tak vypadalo, ale nakonec se nás ujali kamarádi z Čech a my mohli jet 23.10. na turnaj jejich "českého okruhu". Pořadatelství kategorie U10 měl na starosti RC Babice a tam jsme ještě nikdy nehráli. Takže pro naše smrady takřka exotický výlet. Babický klub se sice nemůže chlubit dlouho historií, ale nadstandardní zázemí školy Open Gate nebožtíka Kellyho a podpora obce, usadily babické buldoky pevně do mapy českého rugby.

Do turnaje stavíme jen jeden tým do elitní kategorie a docela nám to jde. Na úvod vítězství nad Říčany modrá lavina 3:0, pak exhibice 9:0 proti Tatře Kobylky a výhra 5:1 nad Petrovicemi. Asi nám to zase šlo až moc lehce, takže jsme podlehli mylné představě o vlastní jedinečnosti, dokonalosti a neporazitelnosti. Z té nás rychle vyvedl nakládačkou 1:5 tým Říčany Modrá síla. Zpět nohama na zemi remizujeme s Pragou 2:2 a na závěr vyklusáváme s Kralupy nad Vltavou 5:0.

Na českém okruhu se striktně pořadí nevyhlašuje nicméně naši smradi nejsou hloupí, takže požadují za druhej flek odměnu! Tou se stává zastávka na modlitebně jednoho nejmenovaného zahraničního řetězce s občerstvením, který ještě sice nepřišel na to, že nejlepší karbanátek je s bramborovou kaší a okurkovým salátem, nicméně má, z nepochopitelných důvodů, celosvětový komerční úspěch!

Speciální záležitostí, takřka historického významu, je první pětka Tea Mazance, který na jaře na tréninku na Eliotu oslavil 6 let a o půl roku později oslavil první zápas v kategorii U10 prvními body. Gratulace! Klub momentálně zvažuje vydání kartiček s Teovou fotkou a očekává obdobný komerční úspěch jak s kartičkami s fotkou jistýho neduživýho polskýho emigranta jménem Wayne Gretzky.

Zvláštní poděkování patří taky dopravní firmě Mikrobusová a osobní doprava pana Šimka z Jinačovic, protože nebýt jeho aktivity na covidem zbídačeným trhu přepravců, tak jsme jeli maximálně tak do... Aaaano, přesně tam!;-)

Po podzimních prázdninách nás čekají ještě dva turnaje, 6. a 13. listopadu. Tedy snad. My tomu věříme a zůstáváme klidní a pevní a dál trénujeme v obvyklé časy!