Anglie v listopadu obstála

Národní tým Anglie vyzkoušel sílu všech tří nejsilnějších mužstev jižní polokoule - Nového Zélandu, Austrálie a Jižní Afriky. Jako jediný z evropských týmů měl tyto nejtěžší soupeře. S All Blacks držela krok až do konce a prohra 16-26 byla především z herního hlediska velice uspokojivá. Skalp v podobě vítězství nad Austrálií 35-18 a Samou 26-13 to jen potvrdili. Jen prohra s Jižní Afrikou asi trenérovi Johnosonovi kazí jinak velice dobrý dojem z výkonu svého týmu.

V druhé části rozhovoru, který poskytl před listopadovými zápasy francouzskému Midi Olympique, řeší stejný problém jako Francouzi. A to nedostatečnou úroveň domácích šampionátů pro přípravu hráčů na mezinárodní utkání. Vyzdvihuje roli Jonny Wilkinsona pro národní tým Anglie a při vzpomínkách na minulost se ukáže jako opravdový znalec francouzského ragby.

2. část rozhovoru (překlad z Midol Olympique – Tomáš Krejčí)

Marc Livérmont ( trenér Francie) říká, že domácí soutěž TOP 14 nepřipraví francouzské hráče dostatečně na mezinárodní úroveň hry. Tempo hry, kreativita a technika hráčů TOP 14 je za úrovní SUPER 14 (soutěž jižní hemisféry).
S Marcem naprosto souhlasím. I když je evropská úroveň dobrá, tak je daleko v porovnání s úrovní hry mezinárodní. Naše národní ligové šampionáty se hodně zlepšily, ale v rytmu hry, rychlosti a v nasazení jsme pod úrovní mezinárodních test utkání. Když děláte chyby v utkáních H-CUP, TOP 14 nebo PREMIERSHIP, tak nemusíte být za ně trestáni. V mezinárodních utkáních za každou chybu systematicky platíte. Pak je těžké se vrátit do zápasu.

Anglie – Novy Zéland, test match 2010

Co si myslíte o zlepšující se formě Wilkinsona od začátku sezony?
Nejsem překvapený, že Jonny hraje dobře v Toulonu. Je to přispůsobový hráč a vše co dělá, tak dělá úplně naplno. Rozhoduje každé utkání. Hraje stále na své hranici a tu stále ještě zlepšuje.

Někteří již říkali, že Jonny už spíše končí, ale od té doby co je ve Francii patří mezi nejlepší hráče celé soutěže.
V Anglii mají lidé tendence své idoly zatracovat, tak jako v případě Jonnyho. Když jeho tým hraje špatně, tak je to vždy jeho chyba. Je mi jedno co si o něm lidé myslí. Pro mě je to hráč světové úrovně.

Proč jste ho tedy nechal jako náhradníka při letním turné?
Jonny není jediná dobrá útokovka, kterou máme k dispozici. Bylo to turné velice těžké a Tobby Flood výborně využil svou šanci. Tak jako všichni hráči, tak i Jonny chce hrát. Je logické, že když je jen mezi náhradníky, je zklamán. Vždy když zasáhl do hry, tak byl výborný. To, že Jonny nyní ve výborné formě je pro nás jen dobře. Rivalita na post útokové spojky se tím zvyšuje.

Takže Jonny Wilkinson je nyní pro Vás spíše číslo dvě.
Víte že nic není dané. Potřebuji všechny hráče top úrovně. Když je jeden zraněný, tak hraje ten druhý. Když jsou oba v pořádku, tak jeden z nich začne a ten druhý je mezi náhradníky.

Promiňte, že stále naléhám, ale někteří lidé se ptají proč jste Jonnyho bral na letní turné když hrál celkem jen 37 minut. Bylo nutné ho tedy nominovat?
Když jste na střídačce a do hry zasáhnete ke konci utkání, tak většinou hrajete ty nejdůležitější momenty zápasu. I když je to jen 20 minut. Takže ano, bylo absolutně nutné aby tam byl. Jeho velké zkušenosti jsou pro nás velice důležité. Přináší nám spoustu pozitivních věcí, jako třeba jeho důslednost a preciznost v tréninku. Přenáší se to pak na celý tým.

Martin Johnson.jpg, 33kB

V srpnu nechtěli francouzské kluby uvolnit anglické hráče. Nemyslíte, že by stačilo nějakým způsobem ze strany anglické federace odškodnit francouzské kluby po dobu uvolnění hráčů?
Argentinci snad něco platí, nebo hráči Skotska něco platí francouzským klubům? Ne, takže proč by měly něco platit Angličané.

Anglická federace ale platí anglickým klubům za dobu co jsou nominováni...
Ano, to je dohoda mezi federací a anglickými kluby, ne francouzskými. Víme, že hráči musejí být dobře připraveni pro klub. Snažíme se být v kontaktu s každým klubem. Můžu Vám potvrdit, že v současné době nemáme žádný problém s žádným klubem.

Myslíte, že „All Blacks“ může někdo zastavit v cestě v zisku světového poháru?
Tato otázka se vrací každé čtyři roky. Světový pohár je vyřazovací soutěž. Tlak je obrovský. Kdo to vydrží déle, ten vyhraje. Vždy je jednoduší nebýt favoritem. All Blacks jsou vždy favoritem. Musejí stále obhajovat svoji reputaci. Za rok se může udát cokoli. Tak jako pro nás v roce 2007. Turnaj jsme začali velice špatně a pak jsme se dostali hodně daleko.

Jak hodnotíte šance Vašeho týmu?
Budeme se muset poprat o postup ze základní skupiny se Skotskem a Argentinou. Naše první utkání bude proti „Pumas“ (Argentina). Však vy Francouzi dobře víte jak těžký je to soupeř. Nesmíme zapomenout, že skončili na posledním šampionátu třetí. Jestli chceme dojít daleko, tak musíme přiblížit naši herní úroveň Novému Zélandu.

Zvedl jste nad hlavu světový pohár v roce 2003. Máte recept na tento úspěch?
Tenkrát byla Anglie v jiné situaci než je nyní. Hráči v týmu se znali již dlouho, prototže spolu hráli již delší období. Tento světový šampionát jsme všichni na mušce Nového Zélandu. Jsou velkými favority a ostatní se budou snažit využít tohoto velkého tlaku na ně. Kolektivně se budeme snažit dosáhnout maximálního zlepšení. Úspěch bude mít ten tým, který si zachová svou hru po celý šampionát. Tak jako Francie v semifinále 1999 kdy porazila Nový Zéland antihrou. Je potřeba se na to připravit.

Sledujete výsledky Vašeho bratra Willa, který je jedním z trenérů v Nice?
Trochu to sleduji, ale už je to dlouho co jsme spolu mluvili. Neznám přesné výsledky.

Myslíte, že budete mít čas zajet si do Nice podívat se na jeho tým?
S tím vším co mám teď na starost, tak to bude hodně složitý. Ale proč ne? Dali jste mi výborný nápad. Není nic lepšího než se zajet vykoupat k moři na Azurové pobřeží a trochu se dát dohromady.

Kdyby jste si mohl vybrat jednoho francouzského hráče do svého týmu, který by to byl?
Bez váhání by to byl Alain Lorieux.

Ale ten už nehraje...
Ano, já vím, ale je to můj hrdina. Je to typ francouzského druhořadníka. Ne moc velký, ale velice bojovný. Pětku co položil v semifinále světového poháru 1987 proti Austrálii je moje nejoblíbenější. Je to pětka staré francouzské školy. Lorieux byl jednoduše nezastavitelný. Toto semifinále bylo fantastické a uchvatné. Když přemýšlím nad tímto týmem Francie ze světového poháru 1987, tak tam bylo spoustu výborných hráčů. Laurent Rodriguez byl také skvělý. Eric Champ, Dominique Erbani a Jean Condom, a potom Vaše první řada byla fantastická. Jean-Pierre Garruet je z Lourde, že? Jaký velký hráč ! Nemohu samozřejmě zapomenout na Dubroca a Ondarts. Byl to roj „a la France“ .

I.část rozhovoru s trenérem ragbistů Anglie Martinem Johnsonem

Pozvánky

Naši partneři

HT Group s.r.o.- Průmyslové podlahy
ASEC - Elektrosystémy s.r.o
Brno - město
JASO CASH AND CARRY
JASO - DISTRIBUTOR
Krby Morava
Sakret
Sun Drive

Tabulka 1.ligy ragby 16/17

Tým U B
1. Vyškov B 3 15
2. HavĂ­řov 4 14
3. Bystrc 3 10
4. ZlĂ­n 4 7
5. Mar. Hory 3 6
6. Dragon B 4 6
7. Olomouc 3 5